Od Shahzady po Yamamah

Od Shahzady po Yamamah

Světové jezdecké hry 2014 jsou za námi - víme, že trať byla nesmírně náročná a diskuze kolem rychlosti, úrazů a nebezpečí jistě budou ještě nějakou dobu živé. Ale v deštivém týdnu se nejelo jen pod Mont Saint Michel... ale také v Austrálii, odkud pochází letošní světová šampionka Yamamah. A proto se vydáme po stopách chovu australských vytrvalců - dokud nedojdeme zpět ke Kurrajong Concorde alias Yamamah. Části tohoto článku jsou znovu publikovány podle tématu pro přehlednost v jiných rubrikách - zde jde o kontinuitu.

Shahzada 400 km Memorial Test

25. - 29. srpna nepršelo jen V Normandii - ale také trať slavného pětidenního závodu poznamenala voda. "Shahzada", závod pojmenovaný po arabském hřebci importovaném v roce 1925 z Anglie do Austrálie. Divokou krajinou, deštným pralesem, po skalách i stepí musí jezdci a koně zvládnout denně 80 km, při dvou veterinárních kontrolách každý den, přičemž jsou tyto kontroly velmi přísné. Pro mnoho Australanů je Shahzada vrcholem vytrvalostní sezóny (ale nezapomeňme ještě na Tom Quilty Cup). Motto závodu "Dokončit znamená zvítězit" se zde bere vážně - i když se samozřejmě také závodí.

Závod se koná v historickém St.Alban v Novém Jižním Walesu v Austrálii. 400 km/5 dní - kvalifikován a umístěn může být pouze jezdec, který dokončil všech pět dní. Letos se závodu zúčastnilo 57 jezdců a 27 z nich pětidenní maraton dokončilo. Zvítězil Ian Curtis na Blakes Heaven Summer Wind v celkovém čase 35:02, na druhém místě v čase 35:56 Narelle Childs s Halo Kazaam. Závod úspěšně zvládli i 4 junioři, Jospephine Jansen na Windaroo Devina Glamour na 4. dojela čtvrtá. Karen Rhodes na 15. místě obdržela svou 19. přezku Shahzada, na šestnáctém místě Marg Boland a Rosebrae Cameo získali cenu Best Managed Award.

O Shahzadě se hovoří jako o nejdelším vytrvalostním závodě na světě a postupem času poutá pozornost jezdců i z jiných kontinentů. A koho tento memoriál připomíná? Fenomenálního hřebce Shahzadu - a není náhoda, že se jeho jméno vyskytuje i v rodokmenu v současné světové šampionky z Normandie - klisny Yamamah.

Mnoho nejlepších australských vytrvalostních koní má ve svém rodokmenu tohoto hřebce. V průběhu let byla krevní linie Shahzady kombinována s několika nejlepšími koňmi z Crabbetu a ještě nedávno se chovatelé snažili zlepšit chov přilitím krve nejlepších koní z Egypta, Španělska, Ruska a USA.

Shahzada - úspěšný vytrvalec a plemeník

Arabský hřebec, bělouš Shahzada, se narodil v roce 1913 v hřebčíně Mr. H. C. Stephense v Anglii. Jeho otcem byl MOOTRUB,, kterého si pořídil generál Johny Hill v Indii krátce po svém příjezdu z Arábie. Vyhrál řadu dostihů v Indii a mnoho šampionátů a cen ve Velké Británii. Matka Shahzady RUTH KESIA (dcera pouštní klisny Kesia) pochází z Gamassa Sabaa Anazeh od majora Roberta Uptona. Klisny z tohoto kmene byly známé pro svůj krásný uvolněný klus.

Shahzada v roce 1920, 1921 a 1922 testoval své schopnosti ve 250, 300 a 500 mílových 5 denních závodech - tedy ještě v Anglii. Vyhrál první a poslední závod, ve druhém byl druhý. Údajně urazil oněch 300 mil za 37 hodin a 29 minut jízdy a nesl 14 kamenů, což obnáší 89 kg. Yamamah koluje v žilách krev tohoto hřebce ze strany matky jejího otce.

Shahzada byl plně vytěžen jako plemeník a podle svazku 1 plemenné knihy mělo tohoto hřebce 40% ze 394 registrovaných koní ve svém původu.

K jeho nejslavnějším potomkům patří SIRDAR, šampion Sydney Royal v roce 1934, GENGHIS KHAN, ISHAMAEL, PRINCE NEJD, vnuci DARINTH (Sirdar/Judith) a ZADARAN (Princ Nejd/Yenbo). Známí plemeníci DELOS a AETHON (šampion arabských koní "Royal" v letech 1970- 1974 a znovu v roce 1976), oba mají v původu Shahzadu stejně jako výborní vytrvalostní koně STONY, SHIEKE.

Než na australský břeh vstoupil Shahzada

Ještě mi dovolte vrátit se do úplných začátků historie australského chovu arabských koní - ono o jiných koních ani není třeba hovořit...

Jen něco přes 200 let odděluje moderní arabské koně od příjezdu jejich předků do této země, která neměla žádnou původní populaci koní.

První flotila z roku 1788 přivezla malou skupinu koní, které nabrali cestou z Capetownu. Pravděpodobně měli v sobě arabskou a berberskou krev. V dalším období do poloviny 18. století se mnoho koní orientálního původu - někteří s perskou a arabskou krví z Indie - stalo základem chovu koní nové kolonie. Někteří chovatelé si dovezli koně přímo z Arábie. V "Australské plemenné knize" je zapsáno přes 100 těchto hřebců. Jejich potomci se využívali pro dostihy nebo pro práci na farmách, také byli exportováni do Indie jako remonty pro britskou armádu a na polo.

Jeden z nejvlivnějších hřebců, HECTOR neboli "Old Hector" byl importován v roce 1806 z Kalkaty (původně patřil plukovníkovi Arthuru Wellesley, prvnímu vévodovi z Wellingotnu). V australské plemenné knize (Barrie, 1956) je jeho portrét s názvem Hector, arabský hnědák, ve vlastnictví vévody z Wellingtonu. Hector byl dovezen z Kalkaty do Nového Jižního Walesu a stal se nejvýraznějším plemeníkem během první dekády australských dostihů.

Zakladatel australského Walera (kůň z Nového Jižního Walesu, který byl využíván v 19. století pro britskou armádu v Indii) byl arabský kůň, stejně tak se podílel na vzniku australského stockhorse. Austrálie v začátcích své historie měla jako dostihové koně arabské, ač ne všichni to byli čistí arabové. Plnokrevní arabové se zde využívali ke zušlechtění běžné populace a také k rozšíření vzmáhajícího se dostihového sportu. Arabští plemeníci jsou zaznamenáni v prvním svazku AJC´s australské plemenné knihy, ale po roce 1878 už do ní nebyli připuštěni žádní arabové. Tak tomu bylo až do roku 1960, kdy vznikla australská plemenná kniha arabských koní. V tom mezidobí 1878-1960 bohužel mnoho kvalitních koní zapadlo, dále byl problém vystopovat původy dovezených arabských koní. Mezi nimi ale vynikli dva významní hřebci z nejprestižnějších hřebčínů v \Anglii. Z Crabbetu HADBAN a KARS - byli dovezeni společně s klisnami FRANCOLIN a PURPLE STOCK. Také hřebci FARHAN a ALIF a několik klisen dovezených panem Dangarem.

Sir James Penn Boucaut

První řádně zaznamenaní arabští koně byli dovezeni z hřebčína Crabbet Sirem J.P. Boucautem, soudcem vrchního soudu a guvernérem Jižní Austrálie. V prvním importu roku 1891 byl dovezen hřebec RAFYK (Azrek/Rose of Sharon) a klisny DAHNA (Kars/Dahma) a NAMUSA (Ahmar/Nargileh). O deset let později Boucaut přivezl hřebce FARAOUN (Mesaoud/Fulana) a dvě klisny ROSE OF JERICHO (Kars/Rodania) a její vnučku El Lahr. Dnešní linie Dahna je nejstarší přežívající linií v Austrálii skrze její dceru SHERIFA (po Rafyk) a její vnučku El Lahr. Sherifa byla zapuštěna ne-crabbetskými hřebci MAHBOAH a MAGISTRATE (oba importováni z Indie - Frank Austin z Avalon, Victoria), a dala dvě klisničky, které se staly základem nejúspěšnějších rodin až do současnosti.

V roce 1908 hřebčín soudce Boucauta rozpadl, arabští koně z jeho farmy Quambi byli rozprodáni pro celé Austrálii. A protože v té době ještě nebyl registr arabských koní, do chovu šlo "kdeco". Jejich potomci nebyli registrovaní nebo jen zřídka s výjimkou soukromých plemenných knih a záznamů, u kterých jde o obsáhlou evidenci a to i ve formě dopisů a příběhů tak, jak to vyhovovalo jejich vlastníkům. Něco z toho bylo publikováno v knize Jamese Boucauta "The Arab, the Horse of the Future" (1905). Tito koně nás vedou zpět k začátkům chovu dnešního australského stockhorse a také dokazují, že mnozí z těchto předků popisovaných jako "bloodhorses" nebo plnokrevníci byli ve skutečnosti koně s převážně arabskou krví.

Naštěstí několik zapálených nadšenců pro arabské koně shromáždilo záznamy z Quambi a registrovali pak svá hříbata v britské plemenné knize "Arab Horse Society Stud Book", a tato praxe pokračovala až do 70. let minulého století, kdy založili vlastní hřebčíny. Nejlepší araby z Quambi vlastnil Samuel Winter-Cooke z Murndal, Victorie. V roce 1911 si dovezl hřebce FAKREDDIN a také vlastnil starého MAGISTRATE. Hřebčín se však po jeho smrti rozpadl, což znamenalo další ztrátu kontinuity chovu a některých linií. Jedna z jeho klisen, DERYABAR (1923, Khamasin/Khadijad) se však stala zakladatelkou významné rodiny - DERYABAR, tu najdeme v rodokmenu Yamamah na straně matky jejího otce.

Meziválečné období znamenalo pro australský chov velké ztráty, ale další chovatelé importovali hřebce HARIR (BERK/HAMASA) - opět z crabbetského hřebčína, dále hřebce RIEF (SOTAMM /RIDAA), rovněž od zakladatelky hřebčína Crabbet Heleny Blunt.

A.J McDonald založil kolem roku 1915 hřebčín Tehama v Dubbo (Nový Jižní Wales), kde působili hřebci RIEF, RAISULI (Rief/Avesha) a PRINC NEJD.

Když skončila první světová válka, stoupl zájem o arabské koně. Válka si vyžádala tisíce koní z Austrálie. Některé staré hřebčíny zanikly. Nové vznikaly. Jako například hřebčín Fenwick:

Hřebčín FENWICK

Budoucnost chovu koní ovlivnilo v dalších letech několik událostí - o tu nejdůležitější se postarala A.D.D. Mclean, když založila hřebčín ve Viktorii. A ta začala úzce spolupracovat s Lady Wentworth, dědičkou anglického hřebčína Crabbet a následovaly četné importy arabských koní. Kromě toho se jí podařilo vystopovat koloniální arabské koně. Tak začala historie hřebčína. Rozkládal se v nemovitostech jejího otce nese jméno vesničky ve Skotsku, kde se A.D.D. Mclean narodila. A když si přečteme jména hřebců a klisen hřebčína Fenwick a současně pojedeme po větvích rodokmenu Yamamah, dostaneme se také až do Crabbetu. Ale ještě jsou před námi další generace, linie, importy.

Hřebci:
INDIAN LIGHT [Naseem Nisreen] 1935
FAYRIAL [Fayal/Raxina] 1946
RIFFAL [Naufal/Razina [from Lady Yule] 1947
ELECTRIC SILVER [Raktha/Silfina] 195O
SILVER MOONLIGHT [Indian Magic/Silver Fire] 1951
SHAFREYN [Royal Diamond/Sharfina] 1956
ROSSFENNICK [Indian Magic/Rosinella] 1958
GREYLIGHT [iiu] [ Bright Shadow/Royal Radiance] 1959
SINDH [Silver Vanity/Silfina] 1961

Klisny:


NASIRIEH [Skowronek/Nisreen] 1935
NURALINA [Hassam/Nasira] 1936
CARLINA [Rissam/Shamnar] [from Lady Yule] 1947
RIZALA [Rissam/Ghezala] 1947
GREY CORONET [Oran/Grey Royal] 1951
ROSINELLA [Oran/Rosalina] 1956
ROYAL RADIANCE [Royal Diamond/Silver Gilt] 1958

Tito koně se stali základem chovatelské historie Austrálie.

Dalším hřebcem a hojně využívaným v chovu ve Fenwick byl RAKIB (Nax/Rythama), ten byl importován v roce 1938 manžely Hirstovými ze Sydney. Nejvýznamnější zakladatelkou rodiny ve Fenwick je rodiny klisny BARADA II (Raisuli/Gadara), která pochází od Boucoutovy klisny NAMUSA. Barada II se narodila v roce 1934 v Glenwood u A.J.McDonald. Rodina po Barada II je dnes nejrozšířenější a nejvýznamnější rodinou v Austrálii.

Hřebčín JELBART a Ministerstvo zemědělství Nového Jižního Walesu

V roce 1935 Joseph Jelbart ze Stony Park East poblíž Albury na hranici mezi států NSW a Viktoria shromáždil skupinu čtyřech klisen ze starého hřebčína Winter-Cooke, dva syny po Shahzada SIRDAR a ISHMAEL a několik klisen od A.E.grace. Později koupil ještě hřebce KATAF (Outlaw/Kateefah). Tato skupina arabských koní se stala základem hřebčína pod Ministerstvem zemědělství NSW, později se chv rozdělil mezi zemědělské univerzity Wagga a Hawkesbury. Dále se využívali do chovu hřebci GENGHIS KHAN (Shahzada/Miriam) a JEDRAN (Princ Nejd/Salama) a později ještě našli v chovu široké uplatnění hřebci SALA (Grey Owl/hama) a RAZAS (Champurrado/Rahab) - ti byli importováni z Anglie.

Tyto instituty měli stěžejní vliv na chov arabských koní v dalších 40 letech. Nejen chovali a odchovávali plnokrevné arabské koně v době, kdy jich bylo málo, ale také dali hřebce k dispozici veřejnosti a vznikla řada malých chovatelů. Také pořádali aukce a semináře a prezentovali kvalitu nádherně připravených koní na Sydney Royla Show, kde často získali nejvyšší ocenění - SALA (1949), RAZAS (1957, 1960), PROMETHEUS (1958), klisna THALIA (1959, 1961, 1962, 1964) a nezapomenutelný hřebec DELOS (spindrift/Hestia), který byl šampionem hřebců v letech 1963, 1967, 1968 a 1969.

RAZAS

DELOS

THALIA

Hřebčín Bostocks

Paní Elwyn Bligh z Bostocku (Brookstead) založila v roce 1941 v Queensland malý hřebčín. Svými importy posílila moderní linii RISSALIX . Základ stáda pochází z hřebčína Fenwick - hřebec NEKHL (Rashid II/Nasirieh) a tři klisny. V prvních letech to byli také hřebci odchovaní v Austrálii - MELRIFF (Riffal/Meliha), IBN FAYRIAL (Fayrial/Senabra) a ZADARAN (Princ Neyd/Yenbo).

Bostocks importoval z Anglie mnoho koní, kteří sehráli v chovu Austrálie významnou roli - včetně hřebců COUNT MANILLA (Count Dorsaz/Namilla) v roce 1957; CRYSTAL FIRE (Dargee/Rosinella) v roce 1961; ABIRAM (Noran/Rythoura) v roce 1965; ZENITH II (General Grant/Ziree el Wada) v roce 1972 a syndikalizovaného RINGING GOLD (Mikeno/Gleaming Gold).

Ti všichni byli úspěšní nejen jako výstavní koně, ale také byli otci slavných výstavních klisen FANTASY a CONTESSA. Ringing Gold také dal prvního australského šampiona hřebců BIRUBI AURA. Možná nejvýznamnějším importem do Bostock byla klisna SCHERZADE (Irex/Shamal) březí po Blue Domino dovezená v roce 1950. Narodil se hřebeček ROYAL DOMINO, který společně se syny po Sindh (Fenwick) a po Count Manilla dali mnoho výstavních šampionů v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

Cenné importy

STEFFAN (Rangoon - Skowronek/Somara) přišel do Jižní Austrálie v roce 1946 a byl plodný až do svých 35 let. (Austrálie má velký podíl krve SKOWRONEK, ale jen jednoho přímého potomka, Nasirieh). Zemřel v roce 1979 po dlouhém plodném životě.

Dalčí importy - syn Naseema RIYALAN a syn po hřebci Raktha INDIAN JEWEL, to byli také významné australské akvizice.

Mary Leich dovezla z Crabbetu hřebce SILWAN (Dargee/Silwa), ten se dožil 30 let - dal nesčetně potomků a svá poslední léta prožil v Chip Chase Park u Pam Roydhause. Jedním z jeho slavných potomků je CHEROKEE MEKKA, otec jednoho z nejlepších otců vytrvalostních koní - CHIP CHASE SADAQA, také otce klisny KURRAJONG CONCORDE (YAMAMAH).

Yamamah - Chip Chase Sadaqa/Rajul Franklin l

Chip Chase Sadaqa alias Wings

Po celou éru jeho působení a vytrvalostních tratích v 80. letech současně vytvářel dynastii vytrvalců. Byl vynikajícím příkladem původního účelového šlechtění výkonných arabských koní. Hovořilo se o něm jako o dokonale všestranném atletovi - je radost ho mít,je skvělé na něm sedět.

Sadaqa, Wings, jak se mu říkalo, byl skutečným fenoménem vytrvalostních tratí. Každý, kdo s ním přišel do kontaktu, o něm hovoří s respektem. Byl pověstný tím, jak miloval jízdu a rychlost. Margaret Cole o něm jednou prohlásila: : "Jet na něm bylo jako na ptákovi, pohyboval se právě tak lehce a hbitě."

Chip Chase Sadaqa byl odchován u Pam a Tom Roydhause v Barthurst v Chip Chase Park v Novém Jižním Walesu. Plnokrevný arabský hřebec, mahagonový hnědák s hvězdou, šňupkou, s vysoko bílýma nohama a "křídly" (bílými znaky v oblasti podbřišníku). Jeho matku SILALA (Silver Spot - Rossala) zakoupili Roydhausovi jako mladou klisnu s hřebčína Fenwick. Dala 4 hřebečky a jednu klisničku - tyto její potomky najdeme v rodokmenu mnoha úspěšných vytrvalostních koní. Tím nejlepším se však stal poslední narozený hřebec. Sadaqa byl nabídnut v inzerci jako roček:

"... ojedinělá příležitost získat skutečně vynikajícího budoucího plemeníka, jaký je jen vzácně na prodej. Cena: 3000".

Peter Cole ho uviděl právě v tomto inzerátu v časopisu Arabian Horse News. Zalíbilo se mu oko mladého koně a rovnou ho koupil od Pam a Johna Roydhouse. Sadaqa je arabský kůň z 99,996% původem z hřebčína Crabbet z linie Kehailan Rodan. Pravděpodobně by exceloval jako výstavní kůň, ale slávu získal svými vytrvaleckými schopnostmi.

S Peterem Cole soutěžil 15 let - od roku 1981 - 1995, během kterých absolvoval 4.488 km, dokončil 48 z 54 soutěží, 14x zvítězil, 33x dokončil do pátého místa, 17x získal cenu kondice. V roce 1983 vyhrál Tom Quilty Cup a stal se šampionem Austrálie...

A začátky? V roce 1981 absolvoval dva závody jako čtyřletý, v pěti letech jel tři závody. V roce 1983 dvojice Col - Sadaqa stupňovala rychlost a začala vyhrávat. A byl to jejich 11. závod, který je zapsal do historie - jako šestiletý zvítězil v Tom Quilty Gold Cup. "Bujaře vyrazil do cíle s ušima našpicovanýma a zdviženým ocasem... a s váhou 103 kg dojel s náskokem 40 minut." Jeho tepové frekvence byly brilantní - 40, 44, 46, 44. Získal nejen vítězství, ale také Cenu kondice. O rok později byl v tomto závodě 2. s jiným jezdcem. V roce 1984 zvítězil v QSC Cheerabah 160 km, také držel cenu pro koně v kategorii heavy Weight, kdy od 80-160 km nosil neuvěřitelných 116 kg. Má také svou FB stránku, kde je spoustu fotek jeho předků.

V létě roku 2011 odešel na věčné pastviny. Bylo mu 34 let a dožil v Austrálii na Petera Tofta v Marburgu. 70% jeho potomků startuje úspěšně ve vytrvalosti, včetně nejtěžších., a to ho Peter Cole pouštěl na jakékoliv klisny bez výběru. Podle Tofta jsou koně po Sadaqa inteligentní, snadno ovladatelní i ze země včetně veterinárních kontrol, chtějí vyhovět."

Měřil 15,2 hh (157,5 cm KVH) , na fotografiích však vyvolával klamný dojem. Jednak proto, že jeho stálým jezdcem byl Peter Col, což byl urostlý muž, měřil přes 180 cm. Zadruhé, Sadaqa byl z hlediska stavby těla dokonale vyvážený.

Jeho první hříbě se narodilo, když mu byly necelé dva roky. V roce 2008 jeho potomci úspěšně dokončili 100 tisíc kilometrů, pokud přičteme vnuky, pak je to dalších 50 tisíc kilometrů.

V roce 1987 utrpěl zlomeninu bodcové kosti před závody a musel být operován. Když mu bylo 23 (2001), podstoupil operaci kvůli kolice. V roce 2007 měl chřipku a tomu bylo 31 let.

https://www.facebook.com/ChipChaseSadaqa

https://www.youtube.com/watch?v=AQUjfQWGm_c

Rajul Franklin

Matka Yamamah je nositelka krve Shahzady a dalších vytrvalostní linií a spojení s Wingsem se osvědčilo nejen u Yamamah. Pravým sourozencem Yamamah je např. Crystal Flyer, vítězka Tom Quilty Cup 2000 a jiných prestižních zábvodů v Austrálii a UAE, kde působila pod jménem YAMAMA. Dalším pravým bratrem je Castlebar Nimrod, 9. v President Cup Abu Dhabi 2013 při rychlosti přes 24 km/h.

Fenomén Yamamah a "Líheń" světových vytrvalců - Castlebar Endurance Arabian

Ač je ještě do konce mapování historie australského chovu daleko, od Shahzady jsme se dostali ke světové šampionce Kurrajong Concorde - nyní Yamamah.

Margaret Wade ji zakoupila od Cola jako dvouletou. Od začátku její kariéry bylo jasné, že se jedná o výjimečnou klisnu - podívejte se na její začátky a hodnoty ZDE.


Její stálou jezdkyní byla Kristie Taprell, která na konto svého vítězství s touto klisnou na blátivé a kopcovité trati Tom Quilty Cup 2011 prohlásila: "přejela kopce v Barossa Ranges jako kdyby jela po rovině". Po vítězství v TQC byla v plánu účast na MS v Euston Parc 2012, to však již proběhlo pod taktovkou UAE.

Po týmovém zlatu a stříbru v jednotlivcích se Yamamah se SH Rashid Dalmook al Maktoum stala evropskou šampionkou v Mostě 2013. Její průměrný RC činil 49 vteřin a do cíle přijela s náskokem 17,5 minuty. I přes velké pochyby mnoha lidí, zda tuto čtvrthodinu soupeři velkému šejkovi spíše nedarovali, je třeba vzít v úvahu, že tato klisna je skutečně výjimečná. Zda tyto vlastnosti předá i svému potomkovi Castlebar Cadabra, který loni v září absolvoval svůj první 40 km závod, to se ještě uvidí, ale údajně má před sebou velkou budoucnost.

nebylo by fér opěvovat Yamamah a nezmínit se více o chovu Castlebar Endurance Arabian a ženě, která za tím vším stála, Margaret Wade.

Castlebar založil Megyin otec William Glenn Wade, který na konci 60. let pořídil plnokrevnou klisnu Lady Quillo. Mary má stále v majetku její prapravnučku. William Glenn Wade bohužel zemřel dřív, než mohl vidět velké úspěchy své dcery.

Meg objevila vytrvalostní ježdění v roce 1987 a okamžitě mu zcela propadla. Tato disciplína jen završila její dlouhodobou vášeň pro vytrvalost v jiných sportech - kajak a cross-country lyžování. Jejím prvním koněm byla Quillionare, vnučka klisny Lady Quillio.

Když zjistila, že bez arabských koní vytrvalost nepůjde, pořídila své první chovné klisny v letech 1988-89: Kelkette Park Nazira, Lynbrook Tamsin, Wagga Belmay, Lady Claire, Clemency & Celina. Každá z těchto klisen dala potoky úspěšné ve vytrvalosti na mezinárodní úrovni. K těmto klisnám koupila v roce 1989 ještě dva hřebce - Seraja a Tribal, oba od stejné chovatelky Claire Proudford.

Meg Wade úspěšně dokončila 63 160 km závodů, 24 z nich vyhrála. Je desetinásobnou šampionkou Austrálie, má tři týmové bronzyové medaile ze světových šampionátů, jednou byla v jednotlivcích čtvrtá (2002 WEG Jerez).

Mnohokrát jezdila pod UAE a stájemi SH Mhm bin Rashis Al Maktoum. Poté, co se vdala, přestěhovala se na farmu 2200 akrů v Burrowye (Viktoria), kde její manžel Chris Gates choval Anguzský skot. Také provozuje hřebčín Castlebar Arabian se základním stádem 20 vytrvalostních koní.

O velikonoční neděli roku 2009 v závodě na 100 km v Tumbarumba spadla z koně a utrpěla těžký úraz - zlomeninu lebky. I když se komatu po 30 dnech probrala, strávila šest týdnů na jednotce intenzivní péče, celkem v nemocnici v Melbourne devět měsíců a její rehabilitace nadále pokračuje. Náklady na její léčbu hradil SH Mohammed bin Rashid Al Maktoum.

Motto hřebčína Castlebar Endurance Arabian je "Further, fitter, faster" - a v tomto duchu Meg pracuje na sobě a jde za svým cílem - znovu jezdit a závodit.


Více zde: https://www.i-endurance.cz/chov/

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Et dolore magnam aliquam quaerat voluptatem ut enim ad minima veniam quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur vel illum qui dolorem eum fugiat quo voluptas nulla pariatur at vero eos et accusamus et iusto odio dignissimos ducimus qui blanditiis.